Komentář

Až ve 3. kole jsme museli opustit naše domácí hřiště a cestovat na pražačku, která se poměrně nedávno proměnila v překrásný areál, když vyměnila černočerné škvárové hřiště za umělku třetí generace s atletickou dráhou. Paradoxně nám však tato změna velmi prospěla, jelikož hřiště je zde mnohem užší a tak se nám lépe dařilo zahušťovat prostor na vlastní polovině hřiště. Úvod utkání byl z obou stran opatrný, nikdo nechtěl udělat chybu, tak se hrálo na jistotu, oba soupeři se vzájemně "oťukávali". Na obou stranách se objevilo několik solidních příležitostí, více se však bojovalo ve středu hřiště, kde byli o něco aktivnější hráči Akropolisu.

Po několika minutách jsme konstatovali, že Akropolis má své nejšikovnější hráče v obraně (brankáře nevyjímaje), kde skvěle kombinuje a nebojí se jít do soubojů jeden na jednoho, směrem dopředu hráli dva rychlí hráči, kteří se pokoušeli o narážečku se statickým útočníkem, který od úvodu prokazoval skvělou stabilitu. Rozhodli jsme se tedy rozbíjet hru soupeře ve středu pole a vyčkávat na brejkové situace či přečíslení.

Dostali jsme se asi ke třem velmi slibným přečíslením, ale bohužel se nám je nepodařilo proměnit, soupeř na tom však byl podobně, nešlo sice o přečíslení, ale dokázal spálit či prováhat velké šance. V momentě, kdy jsme herně opticky zaostávali za Akropolí vyslal po levé autové čáře Martin Havelka do útoku Honzu Levýho, který ranou z cca 16ti metrů po anglicku skóroval, nenápadná akce zakončená brilantní střelou, 1:0.

Tato branka nám velmi pomohla, poprvé v sezóně jsme vedli a pokud by se nám výsledek podařilo udržet delší dobu, soupeř by musel otevřít hru, což by byla šance pro naše útočníky. Soupeř však považoval naši trefu za dosti náhodnou, tak bez velkých debat pokračoval ve svém boji proti dobře bránícímu soupeři. V těchto minutách jsme se na hřišti skvěle doplňovali, všichni jsme zodpovědně pomáhali bránit hubený náskok. Soupeř se však přesto dostal do několika šancí, ale Petr Kubát si se všemi poradil. Nervozitka z tohoto vývoje hry trošičku sedla na hráče soupeře jménem "Riči" či "Piči" (pozn.red.: značně nečitelný text na dresu), který ač sám fauloval Michala Brabce, cítil se být výrokem sudího natolik poškozen, že Michalův dres potřísnil nechutně vyhlížející napěněnou tekutinou, kterou proudem vzduchu "vystřelil" ze své dutiny ústní. Někteří (ti zkušenější) z nás poznali, že Riči je naše cesta k vítězství, jelikož mu nesmyslně ujížděly nervy a úspěšně tak demoralizoval svůj tým. My jsme kopali asi dva přímé kopy, ale další branku se nám již bohužel nepodařilo vsítit. Poločasový výsledek tedy zněl 1:0 pro Bohemii.

Ve druhém poločase se pokračovalo ve slušném tempu, Akropolis velmi dobře kombinoval a Bohemia celkem slušně bránila. Během tohoto poločasu nás neskutečným způsobem podržel Petr Kubát, který svými zákroky zlikvidoval nebezpečný přímý kop soupeře, několik něpříjemných střel vytahoval pěstmi mimo svou branku a svou úlohu bezchybně plnil i při rozích soupeře. Petr nás dotáhl až do závěru zápasu s jednogólovým náskokem, Akropolis již hrál vabank a zběsile útočil. Zde nám opět pomohl šedovlasý plantážník Piči, který se po tvrdém, ale čistém (potvrzuje naše fotogalerie ze zápasu) zákroku Petra Havelky ocitl na zemi těsně před našim pokutovým územím. Riči se totiž ještě v pádu, který trval několik mikrovteřin, pokusil Petra dostat na invalidní vozík vypíchnutím obou očí, do černého penálu škrcením a do fakultní nemocnice v Krči úderem pěstí. Naštěstí vše zaregistroval soupeřův nejlepší zadák a Ričiho poslal nekompromisně na střídačku. Sudí celou kovbojku vyřešil přímým kopem proti nám, naštěstí Akropolis z celé šance vytěžil jen závar před naší brankou, který se nám nakonec podařilo vyřešit odkopem.

Poslední minuty jsme již velmi taktizovali, přestali jsme se soustředit na brejky či kombinaci a začali jednoduše míče odkopávat co nejdále od vlastní brány. Sice jsme na přítomné diváky příliš nezapůsobili, ale my dnes potřebovali nutně bodovat a to se nám nakonec podařilo, porazili jsme Akropolis restaurant 1:0.

P.S.: Omlouvám se všem za to, že dnešní komentář se věnuje spíše jednomu ze soupeřů než vlastní hře, ale ten kluk byl velmi šikovný a zároveň velmi hloupý a vlastně nám to i vyhrál...

...a neuvěřitelně mě nasral.