Komentář

Zápasem jsme začali naplno žít již ve čtvrtek po pravidelném utkání v tělocvičně, někteří jsme rozebírali jeho taktiku cca do 3:00 ráno. V sobotu cca ve 12:30 začal po čtyřměsíční pauze pro vozidla a mobilní telefony Bohemie opravdový šrumec. Bylo potřeba vyzvednout několik hráčů v různých koutech města a vše zkoordinovat tak, aby jsme byli v plné síle nejpozději ve 13:30 na domácím hřišti Zárubova. Během přesunu někomu přišlo jako dost dobrý nápad nahlásit kapitánovi mužstva, že jeho miláček a nejlepší hráč minulé sezóny Martin Havelka se neomluvil a nedorazil na sraz. S kapitánem to v tu chvíli vypadalo velmi špatně, projevily se jeho alergické reakce na neomluvenou neúčast klíčového borce. Naštěstí jsme však právě projížděli okolo Krče což mě uklidnilo. Za celou aprílovou blamáží zřejmě stojí právě Martin Havelka.

Na hřišti jsme se sešli v celkem slušném počtu 13ti hráčů. Utkání začalo poté co soupeř využil své právo na desetiminutovou čekací dobu. Úvodní minuty nám celkem vycházely podle představ, chtěli jsme především bránit a narozdíl od posledního vzájemného měření sil neinkasovat. Po prvotním oťukávání nás Nemesis mírně zatlačili svou kombinační hrou a několikrát nás dostali do velmi ošemetné situace. Avšak ani my jsme nezůstali pozadu a vytvořili si několik zajímavých střeleckých příležitostí. Zhruba po 12ti odehraných minutách jsme však nezachytili zaběhnutí hráče soupeře za obranu, te dostal skvělý křižný pas ze středu hřiště a po zemi poslal placírkou míč do naší sítě, 0:1.

Gól nás trošičku zaskočil, ale během dvou minut jsme se dali dohromady a pokračovali v dobrém tempu dále. Zhruba ve dvacáté minutě se Martin Havelka nadechl ke svému typickému sprintu ze středu hřiště, který zakončil stříleným pasem z pravé strany hřiště, přihrávka byla natolik prudká, že Honzovi Šternerovi před bránou stačilo pouze nastavit kopačku a usměrnit míč do sítě Nemesis, vyrovnáno 1:1. Po vyrovnávací brance přišly asi naše nejlepší minuty v utkání, dařilo se nám držet soupeře na uzdě, někdy sice až za vydatného přispění Petra Kubáta, ale to k fotbalu patří. Naše akce směrem dopředu však končily buď střelou mimo branku či "malou domů" do rukavic brankáře Nemesis.

Naše dobrá hra byla po zásluze odměněna. Vše začalo perfektním napadáním soupeře na jeho polovině, Michal Brabec vyhrál souboj s obráncem a kopem přes hlavu hledal Martina Havelku, kteremu se po dalším souboji s liberem soupeře otevřela "dé jednička" směrem ke gólmanovi Nemesis. Martin okamžitě zařadil rychlost, po několika ujetých kilometrech přejel do pravého pruhu, přibrzdil a s rozmyslem zaparkoval merunu k pravé tyči, 2:1! Po této brance jsme byli psychicky hodně nahoře a troufám si tvrdit, že i lepším týmem. Bohužel né na dlouho.

O několik minut později totiž Dušan Mrozek předvedl příliš dlouhou kliku ve středu hřiště, o míč přišel a nabídl tak soupeři svižné přečíslení. Nemesis tyto situace umí velmi dobře řešit, pár minut před koncem poločasu bylo srovnáno na 2:2. Tento moment byl zřejmě klíčový pro celý vývoj utkání, přepadlo nás zklamání ze ztráty vedení a nádherného poločasového výsledku. Navíc jsme věděli, že dnes moc příležitostí ke skórování mít nebudeme.

Poločasová pauza proběhla vzorovým způsobem, ač jsme cítili, že děláme zásadní chyby, které nás mohou stát zápas, snažili jsme se spíš povzbudit a soustředit se na pěkný výsledek, který momentálně držíme. Druhá půle začala velmi kombinačně ze strany Nemesis, kteří pomalu ale jistě začali přebírat otěže zápasu do vlastních rukou. Nedařila se nám rozehrávka, neměli jsme komu přihrát, pomalu se přestávalo dařit. Do této situace jsme se dostávali zejména nulovým pohybem a nepřesnými přihrávkami. Za zmínku stojí dvě přihrávky Mrozka do přečíslení soupeře. Pozdní přistupování k soupeřům či bránění s třímetrovým odstupem. Pasivní hra některých jedinců. Naivní přihrávky. Nesmyslné opouštění obranných pozic. Neschopnost odkopnout balón z nebezpečných skrumáží před brankou. A v neposlední řadě neschopnost uklidnit hru podržením míče, což zřejmě také rozhodlo. Jde o naše dlouhodové neduhy, které se nám nedaří odstranit. Nebyli jsme schopni se vymanit z útlumu a tak musel přijít trest, 2:3.

S blížícím se závěrem jsme začali více útočit a hrát na větší riziko v obraně, většinou jsme však museli hasit vlastní chyby, zejména Tomáš Chalupa a Martin Havelka doslova jezdili "po prdeli" a při záchraných pracech utržili nezčetně odřenin. Zhruba 5 min. před koncem zápasu kapitán vybírá pětici, která utkání dohraje a pokusí se vyrovnat. Nic podstatného se však nedělo, pětice si vypracovala pouze jedinou šanci a to po centru Martina Havelky, který našel cca 2 metry před bránou Nemesis Dušana Mrozka, ten ač na něj "leze forma" nedokázal odčinit své chyby a hlavičkoval nad. V nastaveném čase jsme ještě stihli pokřikovat na rozhodčího, kterému se povedlo nesmyslně otočit jasný aut a jasný roh.

S odstupem však musíme uznat, že jeden aut a jeden roh nedělá zápas. Proto se jménem mužstva rozhodčímu omlouvám a děkuji za slušně odpískané utkání. Závěrem bych chtěl ještě konstatovat, že Nemesis byli opět lepším týmem než Bohemia a zaslouženě vyhráli. Nám k úspěchu chyběla individuální forma některých borců popř. nějaký ten šťastný gól...