Komentář

Již v týdnu před utkáním jsme věděli, že tento zápas je pro nás hodně důležitý, propadli jsme se v tabulce na předposlední místo a potřebovali nutně bodovat. Bohužel jsme se (ač je nás v týmu patnáct) dostali do problémů se sestavou. Někteří jednoduše nemohli, někteří byli zranění a někteří dali dokonce přednost poslednímu kolu Gambrinus ligy...

Před úvodním hvizdem nás bylo na hřišti osm. Zhruba po pěti odehraných minutách dorazil i kapitán mužstva Dan Riedl. Hned od úvodu jsme hráli neuvěřitelně líné utkání. Pravděpodobně za to mohl lépe fyzicky připravený soupeř (duo Mrozek, Brabec si ještě lízalo rány z pátečního tahu) a poměrně slušné teplo během zápasu.

Hradní stráž byla okamžitě lepším týmem a poměrně hladce nás přehrávala. Naše hra se uchýlila pouze na nakopávaní míčů dopředu, jednoduše jsme nebyli schopni nic vymyslet. Soupeři se dařilo pronikat naší obranou a pálil na Kubáta odkud to jen šlo, několikrát nás zachránila i tyč či naprosto nepochopitelné netrefení prázdné brány útočníky soupeře. Opravdu si nevzpomínám na žádnou akci z naší strany, která by byla dobře provedena a slušně zakončena... A jelikož se neprosadil ani soupeř, skončila první půle bez gólu, 0:0.

Ve druhé půli jsme předvedli krásnou akci, když si v lehkém Metaxovém oparu dvakrát vyměnil míč Michal Brabec s Alešem Tylingerem a celou akci smolně zakončil něčím co připomínalo spíše curling... Strážáci opět tlačili a byli lepším týmem, zahodili však neuvěřitelné šance, např. Efenberg (tuto přezdívku jsme vymysleli v restaurantu po utkání) se ocitl úplně sám před Kubátem, napřáhl jako správný východoněmecký fotbalista, ale Kubi jeho bombu kryl (akci dokonce zachytil fotoreportér utkání, zraněný Petr Kretík). Bylo téměř neuvěřitelné, že ještě neprohráváme o tři až čtyři branky, zasloužili bychom si to. Trest na sebe nenechal dlouho čekat. Zhruba z deseti metrů kopali strážáci přímý kop. Do zdi se postavil samotný Martin Havelka, zbytek hráčů v poli si všímal svých soupeřů. Strážák, který standardku zahrával těsně obstřelil Martina, trefil se Tomášovi Chalupovi mezi nohy a odtud se míč došoural do sítě, 0:1. Jako zmrazení jsme pozorovali, co všechno do naší sítě nepadlo a co tam teď odpolední vánek donesl...

Začali jsme hrát až posledních pět či deset minut před koncem, bylo to však spíše zoufalé čekání na brejk či na jinou výhodnou situaci. V těchto minutách podržel soupeře brankář, který byl schopen zakrýt 80% brány. Závěr byl z naší strany i dost nervózní a nesportovní. Dost nehezky se zachoval zejména Michal Brabec, který se "po srabíkovsku" pustil do soupeře snad i kopačkami. Poté se ještě Mrozek v pokutovém území soupeře ohnal po obránci a udeřil ho za zády sudího do obličeje. Inu, takto vypadáme, když se bárka potápí...

Ať žije Gambrinus, jeho liga a Splash bar...