Již druhým rokem jsme se na začátku září vydali na turnaj v malé kopané do Růžené. Na trofej z loňského Kbelák Cupu již padl prach a po dvou sezonách ve třetí lize se nám povedlo sestoupit do ligy čtvrté. Nutně jsme tedy potřebovali nějaký pozitivní impuls před nástupem do následující sezony, jednoduše jsme potřebovali vyhrát a na naší základně slavnostně uložit brášku k loňskému poháru.

První den jsme začínali v 9:00 proti týmu Inter Praha, soupeř vypadal velmi dobře fotbalově, ale působil dost unaveně a tak jsme si s ním poradili celkem hladce 3:0. Druhým soupeřem byli No Madam B, kterým jsme nedali šanci a deklasovali je 4:0. Třetí zápas ve skupině přinesl opakování loňského finále, narazili jsme totiž na kvalitní tým AC Soho Devils a s velkými problémy zvítězili 1:0. Čtvrté utkání přineslo souboj s týmem Lynx, který nás celkem slušně rozebral a zaslouženě vyhrál 1:2, šlo zřejmě o nejtěžší zápas, který jsme na turnaji odehráli. Pátý zápas nám přinesl oddechovku v podobě týmu Santa Tranta B, jehož odpor jsme rychlými góly brzo zlomili a zvítězili 3:0. Poslední zápas ve skupině nám přisoudil tým Tazmánských čertů, který byl velmi těžký z důvodu velké únavy borců Bohemie, nakonec se nám však podařilo zvítězit vlastním gólem soupeře 2:1. Ve skupině jsme po těchto výsledcích skončili druzí za vítězným Lynxem.

Druhý den jsme od 9:30 nastopili k velmi prestižnímu čtvrtfinálovému duelu s týmem PK Huňáč. Zástupci obou soupeřů se sice snažili večer před utkáním navzájem opít, leč marně. Vyrovnané utkání rozhodl náš nejlepší hráč Martin Havelka, když zcela neočekávaně vystřihl Kukovi kličku doleva, zmatený Kuka se již jen díval jak míč sviští do sítě. Utkání jsme vyhráli 1:0. Semifinálový souboj byl vlastně možností reparátu pro Inter Praha, který jsme ve skupině porazili 3:0. Tentokrát nam však soupeř pěkně zatopil a dlouho vedl 1:0, v závěru se však utrhl opět Martin Havelka a vyrovnal na konečných 1:1. Následovaly penalty, bohužel jsme si v nich nevedli moc dobře, jedinou z pěti penalt proměnil Míša Brabců. Jediný komu se při penaltách dařilo skvěle byl Petr Kubát. Nepustil za svá záda ani jednu a tak jsme se mohli těšit na finále. Do posledního turnajového klání jsme již šli vyčerpaní a jen těžko se nám kombinovalo. TBC Lachtan využil svých mladých hráčů a pustil se do nás s pořádnou vervou. My jsme se probrali až o něco později, vyrovnali jsme hru a dostali se do šancí, které byly interně zaznamenány jako poř.č.78 a 79, bohužel bez gólového efektu. Když už to opět vypadalo na penalty vzal vše do svých rukou a nohou kapitán Daniel Riedl, jako žíznivá puma se rozeběhl na lachtana v bráně, přehodil ho a vsítil jedinou branku finále, 1:0. Normálně by Dan takový gól oslavil 10ti kilomentrovým sprintem se svléknutým dresem, tentokrát však vyčerpán padl k zemi a vyčerpaně zasípal: Bohemia p..o!

Více o turnaji najdete na tomto webu: http://www.turnaje.kvalitne.cz/hlavni.htm