Komentář

Komentář (ne)závislého pozorovatele

Projížděl jsem tuhle po Prahou, když mě najednou mezi Strahovským tunelem a Mrázovkou upozornil můj chytrý telefon na dohrávku 1. kola mezi Bohemií a R.I.P.em. Rozhodl jsem se, že se na toto galapředstavení zajedu podívat.

Bohemii jsem našel na Tempu pár minut před výkopem v dobrém rozmaru, úsměvy na tváři, panovala vlídná atmosféra a bleskurychlé vysvětlení vztyčeného prostředníčku, které jsem zahlédl ve zpětném zrcátku při své poslední návštěvě.

Těsně před výkopem vyvedl z míry kapitána Dana sudí, který nepatřičně komentoval jeho plán na kontrolu registračních průkazu v průběhu utkání. Chvíli trvalo než mančaft schladil na provozní teplotu. Šlo o hodně, Bohemia potřebovala zvítězit, aby si udržela solidní šanci na záchranu. Soupeř nutně potřeboval vyhrát, aby se dotáhl na mančafty na čáře ponoru a měl tak v závěru sezóny o co hrát.

V týmu R.I.P. jsem měl také jednoho známého, Ronalda Karl Howqvista, obávaného milovníka alkoholu ve všech jeho kapalných i tuhých formách známého spíše pod přezdívkami "Švéd" nebo "IKEA". Ronald připustil, že menší počet hráčů je pro R.I.P. normální stav a využití "čekačky" zcela běžným předzápasovým rituálem.

Během čekací doby dorazily R.I.P.u dvě posily a tak mohli k utkání nastoupit s jedním hráčem ke střídání. Bohemia měla k dispozici na lavičce dva muže.

Zápas začal převahou R.I.P.áků, byli aktivnější, šikovnější s míčem a bojovnější. Nešlo určitě o drtivou převahu, ale jejich polovysoké přihrávky na útočníky nacházely adresáty, kteří byli schopni si míč pěkně pokrýt, otočit se a pokusit se ohrozit Kubiho. Nevycházelo jim to pochopitelně vždy a i Bohemia se dostávala k míči, ale nic zajímavého se jí nedařilo vymyslet.

Šlo o složitou bitvu plnou nákopů z obou stran s mnoha souboji útočníků se svými obránci. Poprvé jsem si uvědomil převahu R.I.P.u až poté co se podruhé obtočil Švéd kolem bránícího Bróňi a posadil jej na zadek. Netrvalo to dlouho a Ronald obdobným způsobem otevřel skóre utkání, 0:1.

Bohemia mohla srovnat hned po rozehrávce, když skvěle zakombinovala ve středu pole, skvělým pasem našla Dana na levém křídle, ten již mohl pohodlně pálit, ale periferně zmerčil v ještě lepší pozici Prcka a poslal mu přihrávku přes celé vápno. Prcek, byť mírně tísněn dobíhajícím bekem, trefil míč placírkou, ale ze dvou metrů trefil jen břevno. Skóre se tak neměnilo.

R.I.P. se v prvním poločase pokoušel více o kombinační hru, cože se Bohemii moc nedařilo, navíc troskotala na neschopnosti projít přes obranu hostí. Z části byly na vině velmi těžké míče na útočníky, ve větším případě však nepřesnosti. Hrál se úporný fotbal s množstvím chyb na obou stranách.

Za zmínku stojí pokusy Juniora zkonstruktivnit rozehrávku ze zadních řad, několikrát však až příliš a zbytečně zariskoval klikou na pozici posledního, naštěstí pro Bohemii bez potrestání v podobě druhé branky.

Během poločasové přestávky Bohemia viděla šanci v zachytávání nákopů soupeřova brankáře, které létaly poměrně nízko a zdály se lehkou kořistí. V duchu jsem nesouhlasil, za celý poločas ani jeden z nákopů neskončil šancí Bohemie, spíše naopak míče se snášely útočníkům soupeře buď velmi příjemně k nohám nebo do těla. K tomu se přidávala šikovnost útočníků R.I.P.áků pokrýt si balón a protáhnout se kolem bránícího hráče.

Bohemia hrála v podstatě totožně, dlouhé nakopávané míče, které však létaly hodně vysoko a hodně dozadu, navíc nenacházely v útoku hráče, kteří by si s nimi dokázali poradit. Jako zásadní změnu bych proto viděl rozhodnutí o vysunutí Juniora do útoku a stažení Dana do obranných řad.

Bohemia rovněž velmi málo střílela na branku, to se muselo změnit, hráči dostali za úkol to více "zkoušet".

Druhý poločas se již jednoznačně odehrával v režimu dlouhých nákopů, šlo vlastně o přehazovanou z jedné strany na druhou.

Snad první výraznější změnou v rytmu hry bylo Kubiho vyhození míče po zemi na Hafana. Kubi zlikvidoval pokus soupeře, zrychlil hru a vyslal Hafana dopředu. Hafan za půlkou obešel soupeře, píchl si míč na pravačku a parádní ranou rozvlnil síť, 1:1.

To byl jasný recept na úspěch v tomto utkání, konstruktivní rozehrávka, hráč který obejde jednoho ze soupeřů a následně buď pálí nebo hledá lépe postaveného spoluhráče.

Soupeř však rozhodně nepřijel na Tempo prohrát a dál bojoval. Zejména útočníci byli velmi aktivní a nebezpeční. Plány Bohemie, kterými byl samozřejmě zisk dvou bodů, narušil druhý gól soupeře. R.I.P.ákům se podařila jedna z útočných akcí, která vyústila v druhé vedení v utkání, 1:2.

Psychika hráčů Bohemie dostala vážnou ránu, soupeř opět vedl, hráče tížilo vědomí jak moc se na gól nadřou, v tuto chvíli to z pohledu Bohemie vypadalo maximálně na bod. Času bylo dostatek, nicméně začala se projevovat nervozita, proto lavička nabádala hráče k trpělivosti, další šance ještě přijdou, věřila, s ohledem na vývoj hry a kvalitu soupeře, lavička.

Bohemia však trestuhodně zahrávala standardní situace. Minimálně dva rohové kopy skončily brejkem s přečíslením obrany, rovněž se mírně vytratila ochota máknout za druhého, semtam někteří hráči alibisticky vypouštěli své obranné povinnosti.

Upřímně, moc jsem nevěřil, resp. moc to nevypadalo na to, že Bohemia dokáže s výsledkem něco udělat. Jsem sice hráčem Bohemie, byť toho času na hostování v konkurenčním týmu, kterému by její prohra nebo možná spíše remíza v tomto utkání pomohla, ale rozhodně je to "můj" tým, kterému fandím a přeji jen to nejlepší. Poprvé v životě jsem pochopil jaké to je nemoci zasáhnout do utkání, měl jsem sto chutí převléknout se, vlítnout tam a napálit míč do sítě, cítil jsem, že bych to dokázal.

Na hrotu byl několikrát blízko své obávané střele levačkou Junior, ale soupeři se vždy podařilo jej na poslední chvíli zastavit nebo zablokovat. Přesto se Junior prosadil poté co jej ke skórování vyzval přihrávkou Prcek, utkání se zdramatizovalo, Bohemia přečkala těžké chvílé a srovnala skóre, 2:2.

Zhruba v 55.min. Bohemia dokonala obrat v utkání. Aleš přiťuknul míč Hafanovi, který svou druhou povedenou ranou rozvlnil síť soupeře, 3:2.

Výbuch eufórie se nedal zadržet, Dan vystřelil z lavičky s rukama nad hlavou a cosi oslavného řval... Bylo to neuvěřitelné, podcenil jsem je, říkal jsem si, ale oni to zvládli! Bylo to utrápené, ale do konce utkání nezbývá mnoho a vedení je na straně Bohemie, navíc soupeř nevypadal, že by byl schopen něco zásadního změnit nebo zmáčknout Bohemii v drtivém závěrečném tlaku.

Utkání se dohrálo poměrně v klidu, soupeř již neměl tolik šancí a ty které měl lapil Kubi. Nakonec sudí vyslyšel naléhaní kapitána, který jej dlouhé minuty přesvědčoval o konci utkání a zápas ukončil vítězstvím Bohemie.

Něco ze statistik

• 201. utkání za Bohemii pro Kubiho
• 180. utkání za Bohemii pro Aleše
• 150. kanadský bod pro Hafana
• 20. asistence pro Kubiho
• 11. místo v historické tabulce kanadského bodováni pro Aleše